Tématem doby je duhová tématika, tedy kampaň za homosexuální páry. Můj názor je, že vše, co je v kampaních a v davové hysterii, je zle. Ale zkusíme si to trošku rozebrat, abychom našli, co je ok a co už je přes čáru.
Měla jsem možnost číst několik děl a vždy jsem narazila na toto: homosexuální láska v rovině platonické lásky je v pořádku. De facto nikomu by nevadila láska platonická. S tou by se všichni smířili. Ale co potom ta láska reálná a praktická? Upřímně, pokud jsou dospělí, ať si dělají, co chtějí. Nechápu, proč by to měl být problém. Ale nemusíme to učit na školách a dělat tomu kampaně, aby si naše děti díky kampani měnily pohlaví, protože je dobová masáž dostala. Vždyť byla politika na školách a politické kampaně zakázané. Copak jste se už zbláznili, že i děti masírujete kampaní na škole?
Když se podíváme na lásku dospělé osoby a dítěte, tam je mi úplně špatně. A víte proč? Je to, protože dotyčná osoba je NEVYZRÁLÁ, nedokázala dospět a láká ho čistota dětí, kterou zneužívá a zmocňuje se dětské nevinnosti a čistoty. Poznala jsem ženy, dívky i holčičky po takovém zážitku. Můžu vás upozornit, že bolest jejich duše i těla křičela do dáli. Nejvíce je zrazovalo, že ti nejbližší se otáčeli zády a dělali, že to nevidí. Pro mě jsou tito lidé nemocní, protože se sápou po čistotě, kterou zneužívají. A neděje se to jen dětem, děje se to i dospělým dívkám a ženám. Zneužívají jejich čistotu a lásku pro nekalou hru a moc.
Další otázkou je celibát. Jsou lidé, kteří se na tu cestu vydávají s upřímností srdce. Pak tu máme lidi, co utíkají před světem nebo svou zákeřnou a pošpiněnou duší. Duší, která si chce brát, vládnout a mít moc nad čistotou a dobrotou. Můj názor je takový, že katolíci to opět přehnali. Mnoho církví POCHOPILO, že pokud má někdo učit rodiny, jak správně žít, musí to být člověk z rodiny a s rodinou. Nemůže to být člověk žijící v celibátu. Kdo si to neprožil a nepoznal to, těžko pochopí tu hloubku problému a emocí. To je jako by slepý vodil slepého. Pak nemůžete čekat, že do jámy nespadnete společně.
Proč nevyhradit místa, kde se můžou oddat lesbičky a homosexuálové – dospělí. Je to jejich věc. Ale nad výchovou a adopcí už bych byla opatrnější. Dát plná práva běžných rodin, moudré a rozumné by nebylo, a vím proč.
Je to hodně témat a může být hodně názorů a nápadů řešení.
Ale jedno povím jasně: „Každý EXTRÉM je prostě špatně. Zapomínáme, že život je pestrý a krabičkový systém na něj NELZE uplatnit.“