
Můj příběh
Jsem žena a jsem člověk, který nespadá do tabulek a škatulek dnešní doby. Čím to?
Bude to tím, že se řídím srdcem a neženu se za slávou a mocí. Srdce je mým velitelem i rádcem v dobách dobrých i zlých. Už coby dítě jsem tyto známky netradiční hodnoty vykazovala. Divoká a srdcem řídící se osoba. Milovala jsem vždy život a jeho rozmanitost a pestrost. Nevlastnila jsem vyhraněný názor ani styl. Nyní jsem již 11 let maminkou syna, který mou povahu zdědil. A nezapomněl si do výbavy povahy přibalit i nadílku z otcovo strany. A tak ho školský systém vyřadil do domácí výuky. S jeho povahou a rysy se i kde jaký odborník splete anebo přemýšlí nad změnou povolání.
Narodil se takový, protože ho současná doba potřebuje. Učí mě, jak se správně učí. Učí mě novým hodnotám. Ukazuje prst na místa, kde jsou věci špatně nastavené. A já se učím ráda. Není většího učitele, než je vaše dítě.
A tak svému synu naslouchám, svůj život přizpůsobuji jeho potřebám a učím se. Učíme se navzájem a jsme si zrcadly. Kdo nás poznal viděl, to silné pouto mezi námi. Já držím jeho a on drží mě. Takové pouto vzniká, když se před problémy naučíte neutíkat. Vyhrnout rukávy a zabojovat. Naučit se jinak přemýšlet, mít jiné hodnoty, než se nosí dnes. Pracuji se synem v zádech už mnoho let a vím, že když se chce. Jde hodně věcí. A jak postupně roste vaše dítě, jak postupně zdoláváte příkoří a nezdary sílíte. Stává se z vás odolný jedinec. A proto vám mnoho lidí nemusí rozumět. Všichni jsme poutníky a každý jsme jiné fázi své pouti. Každý máme jinou trasu. A já jsem ráda, že tu náročnější jsem ze sourozenců dostala já. Nedovedu si představit vlastní sestru ve stejných situacích. Prošla jsem si cestu poutníka, nahlédla pod mnoho pokliček systémů a vedení. Měla jsem možnost vidět jádro věcí na vlastní zkušenost a nic vás nepoučí více než vlastní zkušenost.
Nyní chystám 3 dílnou knihu ze Života matky a ČR. A rozhodně v psaní nehodlám usnout na vavřínech. Můžete se těšit i na pohádky. A kdo ví, kam mě múza při psaní až zavede.
Nenechte se nikým odradit, že na to nemáš. Možná půjdeš cestou k cíli déle než ostatní, ale třeba je to tak dobře. Delší cesta tě vybrousí jako drahý diamant a ty potom můžeš vzácným pokladem být.