Dnes jsem četla o demonstraci, a tak mě napadlo sdílet jedno zajímavé zamyšlení. Co mě udivilo, byla reakce jednoho ukřičeného muže, jak jsme hrdinové z Facebooku. Vážený pán si VŮBEC nepřečetl, kdo jsem a co dělám. Hlavně že přijal mé přátelství. Nakonec bez rozmyslu začal křičet pod tím článkem. A aby toho nebylo málo, jedna klavírní učitelka mu bez rozmyslu přitakala. TO už jsem se vážně musela smát. Jak dopadli? Samozřejmě blokací, chráním své zdraví i jejich. Na rozdíl od nich mi o to jejich zdraví jde.
Potom mě napadlo, že v souboji duší by tento muž padl v prvním kole. No, vezměte si to takto. Milující matka stojí čelem k hulvátovi, co křičí nesmysly. A zde mě napadlo – kudlanka samci ukousne celou hlavu. TO by bylo dosti výstižné.
Ono totiž když dojde na souboj duší a ne svalů, muži utíkají jako chlapečci od prvních problémů. Nedokážou ustát situaci, kdy se dítě mlátí v záchvatu. Nedokážou své dítě učit. A nedokážou se mu věnovat BEZ pohlavků a nadávek. Postavit se čelem umí jen u slabších jedinců. Křičet takový muž umí jen z dálky a na slabší. To jste mi tedy hrdinové.
Víte, co by mě zajímalo? Co takový muž dělá, když se nikdo nedívá. Jaký je skutečně. Řeknu vám jedno, mě by z jeho charakteru bylo na blití. Člověk, co člověkem už není. Možná bychom ho mohli přirovnat k nějakému mutantovi.
Zkrátka davová hysterie a testosteron umí svoje. Takže bacha, aby příště nenarazil na něco horšího než na blokaci. A pro paní přitakávací učitelku mám vzkaz: V mé škole byste nemohla učit.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.