Naslouchejte rodičům dětí a rodiče, naslouchejte dětem
Je to stále dokola, a tak tedy znovu v neoficiálním vyjádření matky autisty a citlivého dítka. Mluvím k vám rodičům i k vám ostatním. Je to má prosba za děti a za jejich trápení.
Často se citlivým dětem, autistům či bipolárním stane, že dostanou záchvat. Většinou i epilepsie má nějaký podnět. Prosím, koukejte pozorně kolem sebe, když se to někomu přihodí. Potřebují, abyste tam byli s nimi a počkali, až záchvat odezní. Nemusíte pokaždé zasahovat, stačí tam jen pro ně být a zůstat pozitivní a laskaví. To pomáhá nejvíce. Bez násilí a chemie. Nejde to tak po každé, ale vím, že je to základ. Proč to vím? U mého syna NIC jiného nezabíralo.
Takže pokud jde osoba do záchvatu, buďte u ní. Ve vzdálenosti, aby vám neublížila, ale abyste měli přehled. Buďte u té osoby a vysílejte k ní laskavé vlny objetí. Vím, že tě situace rozhodila, ale jsem tu s tebou, nejsi sám.
Ale také HLEDEJME příčiny těch záchvatů. Nenechejme se ukolébat chemií a odborníky, že ONI to za nás vyřeší. My rodiče jsme s dětmi pořád a vidíme, kdy na co a jak reagují. To MY musíme najít ty spouštěče a odstranit je z jejich dosahu. To my je musíme chránit a hledat příčinu.
Každé dítě je jiné, každý dospělý je jiný. Proto musíme pátrat INDIVIDUÁLNĚ a šít na míru dané osobě. A až na to přijdeme, udělejme vše proto, aby příčina nebyla v dosahu. U mého syna to byla vždy technika. Mobil je snad nejhorší věc. Když se přehřeje a emoce se rozběhnou, neumí si poradit sám. Dokonce začne krvácet z nosu. Může to být záření, může to být emoce, může to být cokoliv. Omezujeme, jak to jde, ale zároveň ho učím, aby si dělal hranice, aby poznal, kdy to na něj jde. Uměl se s tím záchvatem poprat, uměl se uklidnit vědomě. Takže ano, dělám někdy se synem experimenty a přicházíme věcem na kloub.
Na azylovém domě jsem byla jedinou mámou bez televize. Chodili se na mě koukat jako na EXOTA. Ale já už věděla, jak to syn s tou technikou má a jak ho zprávy rozruší, a tak měl sluchátka na uších a koukal na notebooku na pohádku. Tím jsem ho oddělila od ruchu azylu a dopřála mu jeho KLID. Také jsem mu nepustila reklamy, aby ho nerozrušily. A na spaní, když jsem byla unavená, dostal pohádku z audiopřehrávače. Jinak jsem mu pohádky četla.
Prosím okolí a rodiče: Vnímejme děti srdcem a sledujme, co jim škodí. Nenechme je trápit se. I můj syn se bije a napadá okolí, ale vždy to má nějaký důvod. A prosím okolí, když vám vnímavá a vědomá matka řekne, že to a to nesmí anebo to a to mu nedělá dobře, DODRŽTE to. Nic se stát nemusí, ale také může. Prevence je základ. Přece nám jde o zdraví dětí. Pokud toto nepochopí naši odborníci, prosím, pochopte toto pravidlo, alespoň vy.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.